Dne 20.04.2019 v
ruském středisku vědy a kultury se uskutečnil Turkický festival jara, akci pořádal spolek
KITAP – Turkická a Tatarská Asociace v Praze,
cílem je inspirovat lidi poznávat jinou kulturu cizinců žijících v Praze.
Festival navštívilo kolem 100 návštěvníků, většina z nich jsou Češi, a to i
když se ve stejný den v Čechách slavily Velikonoce.
"KITAP" v Turkických jazycích znamená "KNIHA", a je
symbolické - kultura a tradice každého národa jsou jako nová kniha k poznání. V
Praze již od roku 2012 ukazujeme rozmanitost kultury Turkických národů, kterou
rádi poznávají nejen Češi! Turkici nejsou jen Turci, jsou to i Tataři, Kazaši,
Kyrgyzové, Uzbeci, Ázerbájdžánci a další! Spolek byl založen Tatarkami… to ne,
že by se omáčky sešly a založily spolek… jsou též představitelky Tatarského
národu. I když se většinou, Čech udělá legraci „ty jsi Tatarka? Já jsem
kečup!“, jsme rádi, že i přes takové žerty, nenáročně, lidé poznávají jinou
kulturu.
Festivalu se zúčastnili představitele (nejen) Turkických národů, žijící v
Čechách. Tato akce je věnována spojení jarních svátků Navruz a Sabantuj - jarní
festival nebo festival jara. Novruz je
svátkem jarní rovnodenností dle slunečního kalendáře – 21. března. Slaví se
jako příchod jara, nový rok. A i nadále ve mnoha státech jako Irán, nebo
turkické státy jako Turecko, Azerbajdžán, Kazachstán a další se slaví na státní
úrovni. "Nowruz překračuje hranice států, náboženské rozdíly a jiné
rozdíly, aby sjednotil společností s vazby dobré vůle. Takový společný cíl
pomáhá lidstvu zvednout v ten okamžik dějin." Generální tajemník OSN Ban
Ki-moon. Navíc, Novruz má společné rysy s Velikonocemi, dokonce i ve stejné
dny, tak se dá srovnat, čím se liší a jak se slaví „Velikonoce a Nový rok“
dohromady.
Sabantuj slaví většinou Tataři, a také znamená příchod jara a začátek
sezony výsevu, doslovně saban – výsev, tuj – svátek.
Tomáš Boukal, Český etnolog, který strávil 8 let na Altaji, a zkoumal
původní obyvatelstvo Altaje a Sibiři na festivalu se svou manželkou Světlanou
zahrál tradiční turkické písně. Byly i Kyrgyzské tance a taneční workshop
Turkického tance v podání Gulsary Bekbagyshevou. Byly i Turecké tance. Zazněla
jak Turecká, tak i Tatarská a Ázerbájdžánská hudba. Elmira Lyapina zahrála
klavírní skladby předních skladatelů - Tatarského Rustama Yakhina a
Ázerbájdžánského Vagifa Mustafazadeho. Kromě toho, o turkických státech
povídaly Nargiza Anesh (o Uzbekistánu) a Karolína Gibalová (o Ázerbádžánu a
oslavě Novruzu v ulících Baku) ve svých cestovatelských mini přednáškách. Zajímavou
paralelu mezi Ázerbájdžánským básníkem Nasimi a Českým Janem Husem provedla Ázerbájdžánská
spisovatelka a básnířka Leyla Begim skrz svou divadelní hru, a jejím doplněním
byla báseň Nasimi v podání Yuliky Nuriyeve. Solistka Pražské opery Tatarského
původu Tahira Menazhdinova povídala o zvláštnostech turkického zpěvu a uvedla
svou mezinárodní vokální soutěži Vissi D’Arte pro začínající operní zpěváky.
Následovali různé workshopy jak pro děti, tak I dospělé. Například, “poznejme
turkický původ slova v běžné řeči”, věděli jsteže slovanské slovo “Slovo” má
turkický původ, a pochází od slova “Sülaü”(mluvit)?
Festival moderovala Dania Altynbaeva.
Děkujeme všem účastníkům festivalu, Asel Akmatalieve za prezentaci Kyrgyzstanu, Olegu Krylovu za natočení videa, Albertu Arslanovovi za foto a spolupráce, a v neposlední řádě Ruskému středisku vědy a kultury za možnost uspořádat festival v jejich prostorách.
